Odměřený čas

Bojíme se smrti

Bojíme se 

Přijmout 

Naše tělo 

Svůj život 

Čas 

Který nám 

Tiká v těle 

Díváme se 

Pořád ven

Ve snaze

To ignorovat 

Myslíme si 

Že když si 

TO

Nepřípustíme

Že se 

TO

Nestane 

Snažíme se 

Zabavit 

Vnějším světem 

Abychom na to

Nemysleli

A cítíme se 

Pod tlakem

Že nám život 

Utíká 

Mezi prsty

Nechceme 

Přijmout 

Smrt 

Ani

Život 

Žijeme 

Ve vzduchoprázdnu

Své mysli

V duchu

Bojíme se

Že jsme 

Nemilovaní

Když zemřeme 

Nedokážeme si 

Plně užít 

Svého života 

V těle 

Protože víme 

Že nám život 

I vezme

Pohledem 

Z venku 

Se strachem 

Sledujeme 

Jak nám 

Utíká

Čas 

Ve chvíli 

Kdy přijmeme 

Své tělo 

Jako Cestu

Kterou

Skrze nás 

Prochází

Příroda 

Vývoj 

Ve chvíli

Kdy se 

Dokážeme 

Účastnit života

Zevnitř 

Svým tělem 

Ve chvíli

Kdy se mysl 

Otočí dovnitř 

Aby si 

Uvědomila 

Že je tělem 

A nechá se žít 

Poznáme 

Že život 

JE

A nekončí 

Naší smrtí 

Ale rodí se 

Stále znovu 

A znovu 

Že tělo 

Je matka 

Příroda 

Země 

Bůh 

Která nás 

Doprovází 

Celý život 

S láskou 

Citem

Objímá nás 

Je námi 

A my jí 

A ve chvíli 

Smrti

Nás laskavě 

Vezme 

Domů 

Naše tělo 

Se stane 

Součástí Země 

A Já 

Se znovu 

Narodí

V jiné 

Formě 

Lásky 

Mirka Zagozdová 

https://www.pribehy-emoci.cz/pribehy-zivota/